ArcheoPark Netolice Naleziste Muzeum

Vyhledat

 

Rok 2003

Archeologický výzkum v roce 2003

Zjišťovací a záchranný předstihový charakter výzkumu souvisel se záměrem výstavby rekonstrukce raně středověkého hradebního pásu. Dalším cílem výzkumu bylo zjistit charakter vrstev nejstarší hradby na samé hraně skalního tělesa. Tato hrana (svah) podléhá stálé erozi. Prostorové rozmístění sond navazovalo na výzkum provedený v roce 2000. Ve dvou případech byly dále rozpracovány sondy 1 a 2 a podstatným způsobem prohloubeny na samé hraně skalního srázu.

 

Metodika výzkumu

 

Plošné sondy 3/2003 a 4/2003 byly vyměřeny v prostoru mezi sondami 1/2000 a 2/2000, sonda 5/03 jihovýchodně od sondy 2/2000. Rozmístění sond bylo voleno se snahou zachytit pokračování kamenného shluku identifikovaného výzkumem v roce 2000, který byl interpretován jako pozůstatek „raně středověké hradební zdi“. V plošných sondách byly postupně odebírány jednotlivé přirozené vrstvy. V sondách 3/2003 a 4/2003 byly kompletně odebrány pouze recentní vrstvy, plošný odkryv byl ukončen na povrchu raně středověkého souvrství. Raně středověká stratigrafie byla sledována pouze v 70 cm širokém vkopu podél severozápadní hrany sondy 3/2003. Zjišťovací vkop byl proveden až na povrch skály. V sondě 5/2003 bylo kompletně odebráno historické souvrství až na skálu.

Popis terénní situace

 
Sonda 1/2003 (1/2000)
 

V této sondě, kde byl uskutečněn výzkum již v roce 2000, byl dokumentován krátký úsek profilu severozápadní stěny, v místech při terénní hraně, kde sonda nebyla opětovně zasypána.

Dodatečná dokumentace byla provedena snahou revidovat interpretace nálezové situace učiněné při výzkumu v roce 2000. Při jihozápadní hraně sondy byla v roce 2000 situačně zakreslena lineární kumulace kamenů, která v sobě slučuje dvě chronologicky odlišné komponenty. Část kamenů přísluší k bázi raně středověkého souvrství, avšak podstatná část souvisí s terénním zásahem do raně středověkého souvrství, který je zřejmě novověkého či recentního stáří. Tento stratigrafický vztah nebyl při výzkumu v roce 2000 zaznamenán. Na nově vyhotovené kresebné dokumentaci bylo vyznačeno rozhranní mezi raně středověkými vrstvami 4 a 5 a vrstvami 3 a 2, které jednoznačně svědčí o dodatečném terénním zásahu do raně středověkého souvrství. Zároveň byly i na kresbě půdorysu sondy odlišeny kameny z obou stratigrafických kontextů.

   
Sonda 2/2000
 

V této sondě, kde byl uskutečněn výzkum již v roce 2000, byly dokumentovány úseky profilů severozápadní a jihovýchodní stěny, v místech při terénní hraně, kde sonda nebyla opětovně zasypána. Dodatečná dokumentace byla vedena snahou revidovat interpretace nálezové situace učiněné při výzkumu v roce 2000. Při jihozápadní hraně sondy byla v roce 2000 zachycena lineární kumulace kamenů. Po konfrontaci tehdy pořízené dokumentace se stratigrafií na stěně sondy byla vyhotovena nová kresebná dokumentace. V místech nad zmiňovanou kumulací kamenů bylo rozpoznáno výrazné rozhranní mezi raně středověkým souvrstvím a pozdějšímí terénními zásahy, které nebylo v roce 2000 zaznamenáno. Nové posouzení stratigrafie prokázalo souvislost kumulace kamenů s novověkými zásahy a vyvrátilo zařazení tohoto kontextu do raného středověku.

 
Sonda 3/2003
 

Při odebírání svrchních hlinitých vrstev, obsahujících vedle raně středověké keramiky i porcelán a tovární bělninu, se zhruba uprostřed sondy rýsovala liniová kumulace z kamenů, orientovaná severovýchodním – jihovýchodním směrem a široká zhruba 0,5–1 m, která zřetelně navazovala na obdobné struktury identifikované v  sondách 1/2000 a 2/2000. Hlinité vrstvy nasedaly na mohutnou vrstvu žlutošedého písku s velkým množstvím kamenů. Dataci vrstvy do raného středověku doložila nálezová situace v sondách 1/2000 a 2/2000, kde bylo ve stratigraficky vyšší nálezové situaci zachyceno mimo jiné i raně středověké pohřebiště. Při začišťování povrchu vrstvy 6 byl rozpoznán stratigrafický vztah k výše popsané kumulaci kamenů, která se ukázala jako mladší. Vyplňovala zásah do raně středověké vrstvy, který zřejmě souvisí s novověkými či recentními terénními úpravami. Mezery mezi kameny vyplňoval šedožlutý písek promíšený hlínou. Plošný odkryv v sondě byl zastaven na povrchu raně středověké vrstvy šedožlutého písku. Pro dokumentaci celkové stratigrafie byl vyhlouben až ke skalnímu podloží vkop podél severozápadní stěny sondy. Raně středověká vrstva šedožlutého písku zde nasedala na vrstvu tvořenou zvětralou žulovou skálou.

 
Sonda 4/2003
 

V této sondě byla zachycena totožná nálezová situace jako v sondě 3/2003.

 
Sonda 5/2003
 

Pod hlinitými vrstvami, které obsahovaly recentní nálezy, byla v severozápadní části stratigrafie zachycena obdobná nálezová situace jako v sondách 1/2000, 2/2000, 3/2003 a 4/2003. Na vrstvu zvětralé skály zde nasedala vrstva šedožlutého písku raně středověkého stáří, datovatelná do raného středověku (viz výše). Avšak nebyly zde doloženy recentní terénní zásahy zachycené v ostatních sondách. Ve východní části sondy byla stratigrafická situace odlišná pod recentnímí vrstvami stavební sutě zde na skálu nasedala kompaktní vrstva hlíny, obsahující raně a vrcholně středověkou keramiku. Určení stratigrafického vztahu k vrstvě šedožlutého písku zabránil rozsáhlý recentní terénní zásah, patrně erozní strž.

   

Závěr

 

Při výzkumu v roce 2003 byly přehodnoceny dosavadní interpretace odkryté stratigrafie. Na základě nově stanoveného rozlišení jednotlivých stratigrafických kontextů přísluší lineární kumulace kamenů, původně považované za pozůstatky „raně středověké čelní hradební zdi“, k novověkým terénním úpravám při zřizování tarasních zídek. Nejzřetelnější stratigrafická situace byla dokumentována v sondě 2/2003. Lineární kumulace kamenů zde zřetelně souvisí s výrazným zásahem do raně středověkého souvrství. Pozůstatky raně středověké fortifikace byly výrazně zničeny při těžbě kamene. Jediný kontext, který prokazatelně souvisí s raně středověkou fortifikací, představuje mohutná vrstva přemístěné zvětralé žulové skály, identifikovaná ve všech plošných sondách. Tuto vrstvu lze považovat za součást zemního tělesa raně středověké hradby. Při výzkumu nebyly zjištěny pozůstatky vnitřních dřevěných konstrukcí, zpevňujících zemní těleso. Čelní část fortifikační linie byla v místech výzkumu zničena při těžbě kamene.

Informace o webu | Mapa stránek ©2006 Město Netolice, Archeos. DESIGN: Nebe s.r.o