ArcheoPark Netolice Naleziste Muzeum

Vyhledat

 

Rok 2000

Archeologický výzkum starého přemyslovského správního hradu Netolice se v roce 2000 zaměřil na sondáž na západním obvodu centrální části hradiště. V tomto místě bude v rámci budovaného archeoparku stát jeden z volně rekonstruovaných objektů – strážní věž s kratším úsekem hradby v podobě dřevěné palisády s kamennou plentou. Bude umístěna na terénní hraně návrší Na Jánu s optimálním rozhledem na město Netolice. Zde je převýšení nad okolní terén nejvyšší a činí přibližně 25–30 m. Na místě terénní hrany byly založeny dvě sondy S1/2000 o rozměrech cca 11x3 metry a S2/2000 o rozměrech cca 9x2,5 metru. Sondy byly rozmístěny tak, aby poskytly reprezentativní obraz terénních poměrů a zachytily věrohodně charakter vrstev, zdí a dalších archeologických struktur v místě plánované architektonické rekonstrukce palisády a strážní věže.

Obě sondy odhalily složitou stratigrafii. Archeologická situace byla v obou výkopech velmi podobná a je zřejmé, že výsledná zjištění lze zobecnit víceméně pro celou zkoumanou část hradiště. Pod vrstvou recentního humusu se nacházelo souvrství novodobých parkových úprav, k nimž docházelo v průběhu 19. a 20. století. V některých místech jsou tyto vrstvy poměrně mocné (někde i kolem 100 cm) a obtížně rozeznatelné od spodních neporušených uloženin středověkého stáří. Materiálem pro tyto úpravy se staly původní intaktní uloženiny raně středověkého původu, které tvoří v těchto přemístěných uloženinách až 95 % veškerého keramického materiálu. Pod novověkými nebo přemístěnými uloženinami se nacházel úsek středověkého pohřebiště. Sondy zachytily pohřby nejméně 18 jedinců, z nichž přibližně polovina byla dospělého věku a polovina byly děti. Zemřelí byli ukládáni do řad. Hrobové jámy byly konstruovány v závalovém poli tak, že pozůstalí vytvořili pro pohřeb místo zejména vybráním větších kamenů a jejich uložením do obdélného tvaru. Pohřby jsou poměrně blízko u sebe, což signalizuje nedostatek místa v tomto prostoru hradiště.

Zcela výjimečný je hrob 11/00. Pod mohutným kamenným náhrobkem zde byl uložen pohřeb většího dítěte, vybaveného 7 bronzovými esovitými záušnicemi, které spadají těžištěm výskytu někam do mladší doby hradištní (10.–12.století). Kamenný náhrobek a skutečnost, že pod ním bylo pochováno dítě, navíc vybavené honosným souborem záušnic, svědčí o zvláštním statusu pohřbeného dítěte, jež zřejmě bylo příslušníkem vyšší sociální vrstvy netolického hradu. Chronologické postavení hrobu 11/00 lze chápat jako dolní hranici intervalu chronologické pozice hrobů. Celkově lze soudit, že pohřby byly ukládány v době vrcholného středověku, pravděpodobný časový střed pohřbívání lze s jistou dávkou opatrnosti klást do závěru raného středověku, tj. do 13.–14. století. Konec pohřbívání nelze přesněji ohraničit. Není totiž vyloučeno, že se zdejší plocha využívala k pohřebním účelům ještě v době před zrušením kostela sv. Jana v roce 1788.

Nejdůležitější soubor archeologických poznatků stavebně historického charakteru byl získán v obou sondách v nejhlubších stratigrafických pozicích. Jde o identifikaci raně středověké hradby hradu Netolice a bezprostředně přiléhajícího prostoru v rámci jeho areálu. Stratigraficky a stavebně komplexnější byla v tomto směru situace v sondě S1, kde byly dokonce zachyceny dvě fáze hradebního systému. Nejstarší vnější hradební zeď byla tvořena nasucho kladenými lomovými kameny. Oboustranně lícovaná zeď má dochovanou šířku 160 cm. a byla založena přímo na skalním podloží. Mladší hradební zeď byla již založena na komunikačních a destrukčních vrstvách antropického původu. S touto fází souvisí i vrstva 1018, komunikační horizont s dubovým prknem, jakýsi pochozí chodník u vnitřku mladší části hradby. Vertikální orientace těchto vrstev, včetně mezihradební výplně 1025, svědčí o skutečnosti, že se zde vrstvy uložily ještě v době plné funkce starší hradby.

Podobnou situaci odhalila sonda S2. Zde byla zachycena jen jedna hradební fáze, která zcela odpovídá starší hradební fázi v sondě S1. V týlu hradební zdi byly pozorovány dva žlaby tesané do skalního podloží. Samostatnou otázkou je datování hradebního systému, zachyceného v obou sondách. V této fázi výzkumu ještě nebyl proveden komplexní rozbor nalezených předmětů, a tak dosavadní závěry je nutno brát jako pracovní a předběžné. Nejstarší vrstvy lze podle keramiky datovat přibližně do 10. století. Do této doby můžeme klást i vznik hradební zdi.

Hlavním archeologickým materiálem z výzkumu jsou zlomky keramických nádob. Byly především nalezeny fragmenty hrncovitých nádob a fragmenty zásobnic. Nezanedbatelnou součástí nálezového souboru z obou sond jsou také kovové a jiné drobné nálezy všeho druhu. Z výstroje, ozdob a oděvů pohřbených lidí byly nejčastějšími nálezy tzv. záušnice, malé bronzové nebo měděné kruhové ozdoby, situované vždy okolo spánků a týlu zemřelého. Za zmínku stojí i několik opracovaných a zdobených kostěných předmětů.

Soubor cca 18 nekompletních lidských skeletů přináší zajímavý antropologický materiál. Významným prvkem výzkumu bylo získání reprezentativního množství zvířecích kostí domácích a lovených zvířat. Charakter přírodního prostředí lze sledovat na poměrně velkém souboru uhlíků, pozůstatků palivového a snad i stavebního dříví, v němž dominuje dřevo dubu, zastoupen je i vzácný nález tisu červeného.

Výsledky výzkumu, týkající se vzniku a doby funkce netolického hradiště, můžeme shrnout do následujících bodů:

 

1. Keramický materiál z nejstarších vrstev naznačuje, že se na sondovaném místě objevuje první sídlištní aktivita až v průběhu 10. století. Tím netvrdíme, že nelze i nadále očekávat starší vrstvy, avšak již nyní lze poměrně spolehlivě uvést, že na námi sledovaném místě se nevyskytují. Sondáž z roku 2000 potvrzuje, že se jedná o hradiště z dob přemyslovské expanze na do jižních Čech.

 

2. Již v počátku existence měl hrad mohutnou hradbu, jejíž základy byly budovány z plochých lomových kamenů. Máme dobré doklady o vícefázovosti hradby, což svědčí o tom, že tento úsek hradeb byl alespoň jednou opravován a zpevňován.

 

3. Nejmocnější souvrství ve středních stratech obou sond obsahuje velmi bohatý keramický materiál z 12. a 13. století. To dokládá, že hlavní dobou rozvoje bylo právě toto období. Intenzívní sídlištní aktivita na hradišti v tomto období je doložena i stávajícími písemnými doklady.

 

4. Zřejmě již v době existence hradiště probíhalo v námi sledovaném úseku pohřbívání. Hrob 11/00, datovaný nejpozději do přelomu 12. a 13. století, by mohl svědčit o výjimečném uložení ostatků dítěte z vysoce postavené rodiny a nepřímo může naznačit i dobu počátků kostela sv. Jana. Po zániku správní a zřejmě i obytné funkce hradiště v 2. polovině 13. století pohřební aktivita v tomto místě pokračovala. Velmi pozoruhodný je fakt, že v prostoru, kde již byl uložen významný dětský hrob, pokračovalo ukládání většinou dětských pohřbů i nadále.

Informace o webu | Mapa stránek ©2006 Město Netolice, Archeos. DESIGN: Nebe s.r.o