Historie Hradiště
Netolické hradiště je obecně řazeno k přemyslovským správním hradům jihočeské oblasti, budovaným v době počátků českého státu v průběhu 10. století. Hradiště patřilo spolu se starou Práchní a Chýnovem ke správním střediskům jižních Čech, vystavěných starobylým způsobem, předcházejícím době kamenných hradů a měst. Hrad měl dobré podmínky k rozvoji, zejména díky vhodné poloze na obchodní stezce z Lince do Prahy v relativně méně osídlené jihočeské krajině. Archeologický výzkum dosud prokázal intenzívní osídlení od 10. století do zániku správní funkce hradu. Z 12. a 13. století již disponujeme písemnými údaji o netolických kastelánech a o podhradí s kostelem sv. Václava. Na počátku 12. století (listina z roku 1088 vznikla zřejmě až v prvních desetiletích 12. století) máme doklad o důchodu z Netolicka, který patřil knížeti, avšak jeho poměrná část byla odváděna vyšehradské kapitule, tedy církvi. 
K roku 1253 je v listině Přemysla Otakara II. jmenován kastelán Jaroslav jako svědek právního úkonu, který stanovil i privilegia vyšehradské kapitule. Brzy poté však hrad postupně ztrácel na významu, neboť mu začala konkurovat nová královská střediska České Budějovice a kamenný hrad Hluboká. Celá oblast pak přešla pod správu kláštera Zlatá Koruna. Na ploše akropole poblíž zaniklého kostela sv. Jana zůstalo ještě dlouho významné farní pohřebiště. V 19. století byl na místě zapomenutého hradu zřízen hostinec s výletním místem. Až současná památková péče a archeologické výzkumy znovu vzkřísily význam hradiště pro veřejnost.
